Jedeme na Zéland!

A vůbec by se to nestalo, kdybych stihla odevzdat včas diplomku! No fakt. 

- - - 

Nejdřív uvedu na pravou míru, že to ale vůbec nebyla moje chyba. Data pro praktickou část prostě nebyla včas k dispozici a já tak musela prodlužovat. To, že by stačil jeden semestr a ne celý rok, to už nemusí nikdo vědět, žejo. No ale díky tomu jsem prožila velmi emocionálně intenzivní cestu ke státnicím s kamarádkou Zuzkou, která to vlastně celý způsobila. Jednoho únorového dne mi napsala, že se s přítelem pokusí získat Working Holiday víza na Nový Zéland.

- - - 

V tu chvíli do toho zasáhla ještě jedna osudová událost. Já už totiž byla taková jakoby usedlá. S Ondrou jsme si nově zařídili byt, oba jsme měli práci, a už jsme si i málem pořídili pejska. Když tu najednou moje milovaná kolegyně v práci oznámila, že je těhotná a za pár měsíců jde na mateřskou. A já si nedovedla představit, že jsem tam bez ní. Že už to nebude taková sranda...

- - - 

A tady se ty dvě události potkali a já si řekla, že taky ještě potřebuju nějaký vzrůšo v životě. A protože dítě mi přišlo jako až moc velká změna, volba padla na Zéland. Začla jsem si tedy číst o tom, jak to funguje a co je k tomu potřeba. V tu dobu byl pro mě Zéland taaaaaaakhle vzdálenej a asi třikrát tak drahej. Jenže jak jsem četla víc a víc článků a viděla víc a víc videí na YouTube, ta vzdálenost i finanční nedosažitelnost se začaly zmenšovat. Zbývalo poslední - přemluvit Ondru. A tak vznikla, v naší rodině už skoro legendární, hláška:

"Ondro, pojedem na Zéland?"

-

"Hm, tak jo."

A bylo to! Teda, pak se Ondra smál a myslel, že jen tak plácám, jenže brzy zjistil, že neplácám. Ale jeho odpověď se nezměnila. Začal taky číst články a koukat na videa a pomalu jsme se začali připravovat na získání Working Holiday víz.

- - - 

WH víza na Nový Zéland můžete získat, pokud vám je 18-35, nemáte děti (nebo je aspoň s sebou neplánujete vzít), máte dost peněz, platný doklady, pojištění...no a pokud stihnete vyplnit žádost mezi 1200 nejrychlejšíma Čechama, když se jednou v roce otevře kvóta! Ano, ta poslední podmínka je přinejmenším stresující. Kor když o víza žádáte dva. A nebo dokonce čtyři - já s Ondrou a Zuzka s Bobešem, který nám o nich řekli (takže by bylo hodně trapný, kdybychom je my získali a oni ne)! A o nic míň stresující to nedělá ani fakt, že tahle víza můžete získat jen jednou za život. Takže "jé, já je mám a ty ne, no nevadí, zkusíme to za rok" neexistuje.

- - - 

V tomhle je Ondra skvělej. Hned začal hledat rady a tipy, jak co nejvíc zvýšit šance na získání víz. Nejvíc nám asi pomohlo stáhnutí programu, který si zapamatuje co vyplňujete do kolonek. Zkusili jsme si vyplnit nanečisto formulář pro Němce (ti totiž žádnou kvótu nemají) a program naše odpovědi uložil. Když se pak 5. března 2019 otevřel formulář pro Čechy, všechna okýnka se vyplnila sama a my ušetřili spoustu času. Já stihla vyplnit formulář a zaplatit poplatek 4000,- za víza za 6 minut! Jenže Ondrovi to spadlo a dobu viděl jen bílou obrazovku. Takový nervy jsem neměla snad ani u státnic. Naštěstí se mu to po chvíli rozjelo a asi za 15 minut měl zaplaceno taky!

- - - 

Strašně jsem se bála napsat Zuzce, jak jsou na tom. Nevím co bych dělala, kdyby víza nezískali. V tom mi napsala ona, že mají zaplaceno a jestli nepotřebujeme nějak pomoct! S radostí jsem jí oznámila, že ne a následoval upištěnej telefonát s neustálým "já tomu nemůžu uvěřit", "to snad neni možný" a "já jsem tak šťastná!!!".

- - -

Ještě jsme teda neměli víza v ruce. Museli jsme pár dní počkat, až to na zélandském imigračním zkontrolují. Za dva dny jsme je ale s Ondrou našli na stránkách potvrzená a už to bylo zpečetěný - JEDEME NA ZÉLAND!

5.3.2019 - právě se nám vyřešila dovolená na rok 2020 😄