Příspěvky

O životě v Te Puke 🥝

Obrázek
Vraťme se na chvíli do úterý 10. března 2020. - - - Když přijíždíte do Te Puke (vyslovují to [tepuki] a prý to maorsky znamená kopec) , přivítá vás cedule s nápisem "The Kiwifruit Capital of the World", tedy Hlavní město kiwi na světě. Což je fakt sranda, protože kiwi pochází z Číny a dosud ho i nejvíc produkují. To ale Te Puke nebrání bejt na svoje kiwi fakt pyšný. Toho si všimnete hned jak vjedete do města. Nejprve teda ta cedule a pak na každé lampě vlaječky s nápisy We love kiwi, We love Te Puke, Kiwifruit capital, a v neposlední řadě stojí po celém Te Puke několik obřích kiwi různých barev, se kterými se turisté rádi fotí. My ne. Ne že by nám to přišlo moc mainstream, prostě jsme na to zapomněli.🙈  - - - Projeli jsme celým Te Puke a odbočili na silnici číslo 1. Jeli jsme mezi sady, které mají místo plotů neskutečně vysoké túje. Je to krásný, takový přírodní, ale výhled žádnej.😅 Našli jsme správnej sad a dorazili k Jeffovi! Teda přesněji k takovýmu starýmu přístřešku, kde …

Než přišel lockdown...

Obrázek
Konečně jsme vyrazili na cestu. Nevěděli jsme, kam nás cesta zavede, kde budeme tu noc spát. Chtěli jsme se hlavně dostat co nejdál od Aucklandu. Do přírody. 🌿 - - - V autě jsme vezli celej náš život směrem k poloostrovu Coromandel. Cestou jsme poslouchali hudbu a podcasty, stavili se pro nějaké jídlo k večeři a cidery, abychom měli čím tu večeři zapít. A taky bylo třeba zapít ten obrovskej pocit svobody. 🕊️ Za okny auta se míhala pro nás úplně nová krajina. Hodně kopečků a pasoucích se krav. A překvapivě málo ovcí. 🤔 Tráva po teplém létě vypadala spíš jako sežehlá sluncem, než šťavnatě zelená. Nejhezčí část cesty nastala s příjezdem na Coromandel, kde jsme jeli přímo podél pobřeží. Pozorovala jsem malé pláže, skály, racky a modrou hladinu. Cesta byla dlouhá a den se pomalu chýlil ke svému konci. V aplikaci Camper Mate jsme si vyhlídli místečko na přespání. A tady bych chtěla zdůraznit, že to bylo naše první spaní v autě, tudíž jsme pravidla volného kempování ještě úplně neznali... - …

Auckland

Obrázek
Na Zéland jsme dorazili 29. února 2020 kolem 9 hodiny ráno. Let byl celkem šílenej, ale o tom už jsem psala minule. Oproti Tokiu nás tu čekaly ještě asi dvě hodiny různých kontrol. Nejprve jsme museli stát šíleně dlouhou frontu na kontrolu pasů a víz, pak jsme si mohli vyzvednout zavazadla, potom jsme museli na kontrolu s těmi zavazadly k nějaké paní, potom dát zavazadla pod rentgen a pak ještě na kontrolu léků. Jako největší "sranda" mi přišlo, že paní se nás ptala, zda s sebou vezeme nějaké outdoorové vybavení. Řekli jsme, že pohorky. Já je měla na sobě, takže jsem jí rovnou mohla ukázat podrážky, že je rozhodně nemám odnikud zabahněný. Ondra řekl, že má pohorky v batohu a jestli je má vyndat a ukázat. Paní se ale usmívala a mávla rukou, že ne. Tak jsme šli se zavazadly na rentgen, kde to Ondrovi okamžitě odtáhli bokem a hned se strašně vážně ptali, jestli neveze jídlo, pití nebo pohorky. Ondra tedy musel krosnu přehrabat a vyndat jim ty pohorky. A já se ptám: nemohl je v …